Hydroelektrárna

Naproti pivovaru, přes ulici směrem k hlavní silnici č.11, stojí budova bývalé vodní elektrárny, která dříve patřila Harrachovi a napájela svou elektřinou pivovar.

Budova elektrárny, rok 1932 (Obrázek zvětšen s použitím AI). Zdroj: soukromý archiv Zdeňka Kindla

Z doby modernizace objektu v roce 1919 se dochovaly výkresy, které podrobně znározňují význam jednotlivých částí turbínové stanice, jako strojovnu, akumulátorovnu, instalaci turbíny, česle, lapače písku, přepad, savku i vývařiště a řadu dalších detailů.

Půdorys vodní elektrárny. Zdroj: soukromý archiv Zdeňka Kindla

Na technické mapě Česka je tato budova (135) zaznamenána naproti pivovaru na 720 metrů dlouhém náhonu (140, 141) z podolského potoka, dnes č.p. Rýmařovská 8/10, Janovice, 793 42 Rýmařov.

Přítomnost vodního díla dokládá i jalový přepad na náhonu (137).

https://www.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=5db59d0986d34ba89767689d8e8bd8fd

Elektrárna byla postavena na Podolském potoce jako derivační nízkotlaké vodní dílo s otevřeným přivaděčem.

Z výkresů je patrné, že kolenová savka je tzv. mokrá, tedy ústí do vývařiště pod strojovnou. Použitím savky se hlavně využil celý potenciál spádu. Ikdyž se savka směrem k vývařišti rozšiřuje, tak její hydrodynamický účinek nemohl být příliš velký, jelikož je savka poměrně krátká a rychlost vody za turbínou nebyla příliš vysoká.

Bokorys vodní elektrárny. Zdroj: soukromý archiv Zdeňka Kindla

Z inventarizace vodních děl z roku 1930 víme, že byla na objektu č. 8, instalována Francisova turbína o výkonu 25,16 kW patřící Harrachovi. Spád na toku byl 4,1 metru a hltnost turbíny byla 800 litrů za sekundu. (Zdroj: http://mve.energetika.cz/uvod/vod-d16.txt, záloha zde)

Byla zde instalována vertikální Francisova turbína vyrobená v roce 1919 firmou Leobersdorfer Maschinenfabrik a.g. ve Vídni s výrobním číslem 1890.

Plaketa na turbíně. Zdroj: soukromý archiv Zdeňka Kindla

Na základě všech známých okolností usuzujeme, že turbína byla normáloběžná, jejíž otáčky podle tabulek vycházejí na cca 150 otáček za minutu a poháněla nejspíše čtyřpólové derivační dynamo, vyrobené stejnou firmou jako turbína.

V Aukumulátorovně pak byla umístěna baterie olověných akumulátorů, které lze efektivně nabíjet pouze stejnosměrným proudem/napětím.

Díky tomu mohla elektrárna dodávat stabilní množství elektrické energie i v případě, že zrovna nevyráběla nebo byla potřeba vyššího špičkového proudu.

Leobersdorfer Maschinenfabrik a.g.

Kontaktovali jsme původního výrobce turbíny, zda nemají ve svých archivech podrobnější informace o této instalaci. Bohužel, po první světové válce fabrika vyhořela, a to včetně archivů.

Stroje z počátku 20. století, včetně Fransicových a Kaplanových turbín od LMF jsou k vidění v Technickém Muzeu ve Vídni (https://www.technischesmuseum.at/en), případně v připravovaném soukromém muzeu přímo společnosti samotné.

Se společností jsme v kontaktu a jak to bude možné, doplníme informace a snad si uděláme i výlet do Vídně.

Francisova horizontální spirálová turbína Typ: S5R; Výrobní číslo 2019 vyrobená roku 1925 od Leobersdorfer Maschinenfabrik a.g. Turbína je projektovaná na stejnou hltnost jako turbína na elektrárně, tedy 800 litrů za sekundu, je však stavěna na vyšší spád, 14 metrů. Váží 2900kg, pracuje při 650 otáčkách za minutu a produkuje 74kW výkonu. Fotografie z katalogu BMWF. https: //data.tmw.at/object/137743

Oběžné kolo vyráběné Leobersdorfer Machinenfabrik pro Francisovu turbínu vypadalo nejspíše takto:

Fotografie oběžného kola Francisovy turbíny. Kolo pro spád 26,5 metru, výkon 382kW, hltnost turbíny 1950 litrů/sekundu. Průměr je 67cm. Fotografie z katalogu BMWF. https://data.tmw.at/object/137739
Tvar lopatek odpovídá návrhu podle Samsona 1902. Zdroj: https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1755-1315/22/1/012020/pdf

Co bylo dříve?

Již na mapách z roku 1834 je zakreslena dispozice náhodnu, jalového přepadu i odpadního kanálu. Jenže v roce 1834 ještě neexistovalo dynamo. To bylo vynalezeno až v roce 1867 a ještě nějakou dobu muselo trvat, než se stalo běžným i v českých zemích. Takže elektřina se zde v roce 1834 vyrábět nemohla. Mohla zde být třeba pila či mlýn. Snad se nám podaří najít v archivech původní účel tohoto vodního díla.

Co je tu dnes?

Dnes je tu penzion – Vila SENhttps://www.janovice.eu/

Díky vstřícnosti majitele, pana Zdeňka Kindla, jsme získali dobové fotografie a výkresy použité v tomto článku, čímž mu patří velké díky.

Domlouváme taktéž exkursi, jelikož původní strojovna je nyní v rekonstrukci a velmi nás zajímá, co zbylo. Článek snad již brzy doplníme o aktuální fotografie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *