Časová osa vývoje pivovaru

Budova pivovaru s sebou nese nejméně dvousetletou historii, avšak nevšechny minulé události jsou dobře zřejmé.

Snažíme se tedy s pomocí historických materiálů a analýzy současného stavu sestavit stavebně technologický rozvoj pivovaru a jeho těsného okolí.

Některé informace jsou přesně datované, některé se pouze snažíme určit na základě dobových reálií, vyspělosti techniky a dalších ukazatelů. U těch, které se zakládají na našich odhadech, je hvězdička.

Pokud znáte nějakou reálii vztahující se k pivovaru, či víte, že některé naše domněnky jsou chybné, prosím, kontaktujte nás na mailu pivovarjanovice@gmail.com

2018 8.6. – Prodáno novým majitelům

Zdeňek Strnadel
Přemysl Košut
Jakub Kříž

1998 – Přestavba bytových jednotek

V obytné části pivovaru došlo k přebudování bytu a skladových prostor na 6 nových bytových jednotek, z nichž se jedna nestihla dokončit. Do budovy byl instalován moderní kotel na tuhá paliva a byly udělány rozvody centrálního vytápění.

1994 – Oprava střechy

Kompletní výměna střešní krytiny pivovar prakticky zachránila před blížící se zkázou.

1993 – Vyhotovení moderní výkresové dokumentace stávajícího stavu

1970, 1.ledna – Konec provozu Luštírny semen

1950 – Stavba el. výtahu

V místě bývalé sladovny byl instalován moderní nákladní elektrický výtah a to v místech původní kladky. Rok budování výtahu datujeme na základě použité techniky nýtování, materiálů elektroinstalace, konstrukce elektromotoru a písma na cedulích. Je velmi pravděpodobné, že výtah je až součástí semenářského závodu.

1949 – Připojení pivovaru do elektrické sítě

Na samém závěru elektrifikace českých zemí se pivovar dočkal připojení do celoevropské elektrikcé sítě dálkovým vedením 110kV ze Zábřeha do Břidličné.

1946-48 – Vznik semenářského závodu

V letech 1946–1948 vznikla rekonstrukcí starého pivovaru luštírna v Janovicích u Rýmařova jako divize Pošumavské luštírny.

1946 – Konec vaření piva

Vydáním Dekretu Ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. června 1946 byl provoz pivovaru ukončen (tato informace není ověřená, je ale dost pravděpodobná, jelikož ve stejném roce právě kvůli tomuto dekretu bylo uzavřeno mnoho pivovarů).

1937 – Pivovar předán rodu Rosty-Forgách

Ferenc Rosty-Forgach de Barkócz
*31.10.1892 – † 27.9.1959

Anna-Marie ¨Nany¨Nicoletta von Harrach zu Rohrau und Thannhausen
*6.12.1906 – †18.2.2001

1931 – Datum na blueprintu dřevěne budovy

Harrachova vodní elektrárna (ze sčítání elektráren 1930)

Dobové materiály hovoří o tom, že Harrach měl v Janovicích na Podolském potoce vodní elektrárnu. Budova č.p.8.

Podolský potok – hl.tok – elektrárna
Janovice 8, Harrach
1 turbína typu Francis, hltnost 800 litrů/sek, spád 4,10 m, výkon 25,16 kW

http://mve.energetika.cz/uvod/vod-d16.txt

Záloha souboru zde.

Na technické mapě Česka je tato budova zaznamenána naproti pivovaru na náhonu (140, 141) z podolského potoka, dnes s č.p. 8/10. Přítomnost elektrárny podporuje i jalový přepad na náhonu (137).

https://www.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=5db59d0986d34ba89767689d8e8bd8fd

Výkon 25kW by pro provoz pivovaru byl více než dostačující, výskyt přímo před budovou a napojení na podolský potok výrazně podporují tuto teorii.

1908 – Teorie se sladovnou v Bruntálu

V roce 1908 byla v Bruntálu rozšířen provoz velké sladovny, která je v provozu dodnes. Janovický pivovar měl sladovnu svoji, avšak podíváme-li se na prostory sladovny dnes, tak je zřejmé, že v prostorách původních humen byla strojovna elektromotorů. Konkrétně dvou velkých průmyslových motorů uložených na betonových podstavcích.

Takže se nabízí myšlenka, že se od přestavby na elektrický pohon v pivovaru ječmen již nemáčel, ale dovážel se z Bruntálu a na pivovaru se maximálně hvozdil, případně ani to a používaly se již jen sladové výtažky.

V ten moment se přikláníme k teorii, že pivovar mohl být elektrifikován až po roce 1908, spíš později.

Pokud byl tedy pivovar elektrifikován v rozmezí let 1908 – 1930 (sčítání elektráren), pravděpodobně malá vodní elektrárna poháněla pivovar až do doby ukončení pivovarského provozu, jelikož elektrický proud z republikové sítě byl do Rýmařova, respektive Janovic, zaveden až v půlce 20. století.

1880 – 1900* – Přebudování na parní stroj

Pokrok průmyslové revoluce, symbolizované parním strojem, se samozřejmě postupně projevil i v pivovarské výrobě. Přechod od ručního pohonu na strojní probíhal v podstatě od začátku 19. století, ale naplno se projevil až od jeho 40. let.

Síla parního stroje byla zpočátku využita zejména jako hnací pohon míchadel v kádích a pánvích. Využívalo se při něm přenosu otáčivé síly složitým systémem transmisí s koly a řemeny k jednotlivým prvkům technologie. Obdobný princip byl využit i k pohonu šrotovníků sladu a čerpadel rmutů či hotové mladiny.

Se zaváděním strojního pohonu samozřejmě probíhala proměna celého pivovaru. Byly budovány nové strojovny a kotelny s vysokými komíny, novými dominantami pivovarů. Mimochodem, ještě dříve, než byla pára využita na pohon strojů, se zaváděla do pivovarů jako nepřímý otop pánví, ale mezi sládky si tato novota jen pomalu hledala zastání. Strojní pohon byl ale využíván stále více. Od konce 19. století byly do našich pivovarů instalovány čpavkové chladicí stroje pracující na principu parního stroje, sloužící jak k chlazení horké mladiny, tak k dochlazování prostor chladného hospodářství. Ve stejné době, s rozvojem na poli elektrotechniky, byly parní stroje využity i jako pohon generátorů vyrábějících elektrický proud pro pohon strojů a pro osvětlení pivovarů.

Využití páry bylo samozřejmě významným pokrokem v usnadnění a intenzifikaci práce pivovarů. Strojové zařízení si samozřejmě mohli dovolit jen bohatší investoři, ale postupně bylo zavedeno do všech pivovarů. Poslední rukodělně pracující pivovar v Chudenicích skončil svou práci až ve 40. letech 20. století.

http://www.mestomseno.cz/index.php?cmd=page&id=4627&lang=cs

Tato informace nás tedy vede k tomu, že někdy mezi cca 1840 – 1920 mohl být pivovar přebudován na parní pohon.

Návrh a realizace pivovarské přestavby zahrnuje parní kotel a pohon strojů přes transmise a je postavena s obří chladírenskou věží, která se zaváží přes zimu ledem (EisKeller). To celkem jasně vypovídá o tom, že parní stroj ještě nepoháněl ony čpavkové chladící stroje, tudíž se přikláníme k názoru, že k přestavbě došlo před koncem 19. století, tedy někde mezi roky 1840 – 1900 .

Systém transmisí

Flat belt drive systems became popular in the UK from the 1870s, with the firms of J & E Wood and W & J Galloway & Sons prominent in their introduction. Both of these firms manufactured stationary steam engines and the continuing demand for more power and reliability could be met not merely by improved engine technology but also improved methods of transferring power from the engines.

https://en.wikipedia.org/wiki/Line_shaft

Pokud se tedy ploché řemeny rozmohly v Anglii až kolem roku 1870, lze předpokládat, že dříve nebyl parní stroj ani na pivovaru, spíše později. Takže se nám datum přestavby zužuje do pravděpodobného rozmezí 1880-1900.

1834 – Budova pivovaru byla zakreslena na katastrální mapě z r. 1834

https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html

Zde se ještě na chvíli vrátíme k vodní elektrárně. I zde se nachází budova číslo 8. vede kolem ní náhon i jalový přepad. Je tedy jasné, že se zde již touto dobou využívala vodní energie.

Jenže v roce 1834 ještě neexistovalo dynamo. To bylo vynalezeno až v roce 1867 a ještě nějakou dobu muselo trvat, než se stalo běžným i v českých zemích. Takže elektřina se zde v roce 1834 vyrábět nemohla.

Podle dostupných materiálů byla elektrárna osazena turbínou typu Francis. Ta byla vynalezena v roce 1849, ale většího používání se dočkala až v 70. letech.

Nabízí se zde spojitost s dynamem, jelikož Francisova turbína dokáže jednak plně využít spád, jednak je dobře regulovatelná, což je vhodné pro stabilitu při výrobě elektřiny.

Takže je zde hypotéza, že elektrifikace zámku a pivovaru mohla proběhnout již koncem 19. století.

U nás bylo první elektrické osvětlení obloukovými lampami zbudováno roku 1878 v tkalcovně v Moravské Třebové. Kolem roku 1982 se již svítilo „poměrně“ běžně.

1826 – Zatím nejstarší vyobrazení budovy pivovaru

Z fotografie je zřejmé, že pivovar ještě neměl parní stroj, chybí zde komín, tzv parník.

1721 – Harrachové staví samostatný pivovar

Pivo se doposud vařilo přímo v budově zámku, naproti současnému pivovaru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.